Odborový svaz dopravy oslovil všech 14 krajů včetně hlavního města Prahy s otázkou, zda v období veder kontrolují také pracovní podmínky řidičů. Odpovědělo 11 krajů. Tři kraje se ani po více než 30 dnech nevyjádřily. Rozdíly mezi přístupy jsou výrazné.

Proč jsme se ptali

Impulzem byly informace o kontrolách funkčnosti klimatizace pro cestující v Jihomoravském kraji. Takové kontroly vítáme. Současně jsme ale chtěli upozornit, že řidič tráví v kabině celou směnu, musí se soustředit na provoz a odpovídá za bezpečí desítek lidí. Nadměrná tepelná zátěž proto není jen otázkou pohodlí, ale také ochrany zdraví a bezpečnosti veřejné dopravy.

Krajů jsme se ptali, zda kontrolují pracovní podmínky řidičů, poskytování ochranných nápojů, funkčnost klimatizace na stanovišti řidiče, její servis a zda při zjištění nedostatků požadují nápravu nebo ukládají sankce.

Nejkonkrétnější reakce přišla z Královéhradeckého kraje

Za nejlepší považujeme přístup Královéhradeckého kraje. Kraj otevřeně uvedl, že není zaměstnavatelem řidičů ani orgánem hygieny práce. Tím ale jeho reakce neskončila. Náš dopis předal všem pěti smluvním dopravcům, které u nej v kraji působí, podpořil jeho základní požadavek a vyzval dopravce, aby řešili ochranné nápoje, organizaci práce a odpočinku i funkčnost větrání a klimatizace na stanovišti řidiče.

Navíc si vyžádal konkrétní doklady o čištění, dezinfekci, filtrech, závadách a termínech oprav klimatizačních zařízení. To je přesně druh spolupráce, o který jsme usilovali: kraj nenahrazuje zaměstnavatele ani kontrolní orgány, ale využívá své postavení objednatele veřejné služby.

Plzeňský kraj ukázal, že kontrola může být konkrétní

Velmi aktivně postupuje také Plzeňský kraj. V kritických dnech zjistil až 15 autobusů s nefunkční klimatizací, vyvolal urgentní jednání s dopravcem, požaduje denní přehled dotčených spojů a jejich zveřejnění. Autobusy mají být viditelně označeny, aby cestující nepřenášeli oprávněnou nespokojenost na řidiče, který za technický stav vozidla nenese odpovědnost.

Krajský dispečink navíc sleduje teploty ve vozidlech online a podezřelé hodnoty předává ke kontrole v terénu. Za provoz bez funkční klimatizace mohou následovat smluvní sankce. K tomu nakonec také Plzeňský kraj přistoupil – Vedra v Plzeňském kraji prověřila klimatizace v krajských autobusech, Arriva dostala pokutu

Většina krajů zůstává u užšího výkladu své role

Ústecký, Středočeský a Olomoucký kraj popsaly kontrolu klimatizace, údržbu nebo výměny vozidel a možnost sankcí. Jejich kontroly jsou však nadále zaměřeny hlavně na podmínky cestujících. Jihomoravský kraj je otevřen neformálnímu působení na dopravce a zapracování požadavků do budoucích soutěží.

Další kraje se převážně omezily na konstatování, že pracovní podmínky jsou odpovědností zaměstnavatele. To je pravda, ale neznamená to, že kraj nemůže nic udělat. Do smluv lze vložit požadavky na funkční klimatizaci na stanovišti řidiče, preventivní servis, evidenci závad, náhradní vozidla, školení a sankce.

Tři kraje neodpověděly ani po 35 dnech

K 30. červenci 2026 jsme mezi doručenými podklady neměli odpověď hlavního města Prahy, Jihočeského kraje a Zlínského kraje. Jejich stanovisko rádi doplníme, pokud je obdržíme. Spolu s tímto článkem zveřejňujeme původní dopis i všechna doručená vyjádření. Doplňujeme, že veškerou komunikaci s kraji vedeme pomocí Datové schránky.

Jak jsme odpovědi hodnotili

Nejde o právní žebříček ani o hodnocení celého systému veřejné dopravy v daném kraji. Posouzení se vztahuje pouze k tomu, co jednotlivé kraje doložily v odpovědi na konkrétní otázky OSD. Rozhodující nebyla vstřícnost formulací, ale především prokazatelný praktický krok.

•  A – aktivní krok přímo k ochraně řidičů a vyžádání nápravy či podkladů;
•  B – aktivní technická kontrola vozidel, měření, výměny a sankce;
•  C – částečné využití smluvního vlivu, ale převážně z pohledu cestujících;
•  D – převážně formální odkaz na odpovědnost zaměstnavatele a kontrolní orgány;
•  E – odpověď nebyla k rozhodnému dni doručena.

Název kraje	Sk.	Co říká odpověď	Komentář
Královéhradecký	A	Předal výzvu pěti smluvním dopravcům, podpořil její základní požadavek, požádal o ochranné nápoje, organizaci práce a odpočinku i funkčnost větrání/klimatizace. Do 14. 8. vyžádal přehled čištění, filtrů, závad a oprav. Přislíbil kontrolu a smluvní postup.	Nejlepší reakce vzhledem k cíli OSD.
Plzeňský	B	Zjistil až 15 autobusů s nefunkční klimatizací, vyvolal urgentní jednání, požaduje denní seznamy, označení vozidel, sleduje teploty online a avizuje finanční sankce. Komunikuje s místními odbory.	Nejsilnější technická a provozní kontrola.
Ústecký	C	Má celoroční kontrolní skupinu. Funkčnost klimatizace sleduje, závady předává k odstranění, uvádí výdejníky vody a balenou vodu ve vedrech. Smluvní nedostatky mohou být sankcionovány.	Aktivní, ale primárně zaměřen na cestující.
Středočeský	C	IDSK kontroluje technický stav a provozuschopnost klimatizace, při porušení smluv uplatňuje sankce. Kraj dopravce opakovaně upozorňuje na zákonné povinnosti vůči zaměstnancům.	Využívá smluvní tlak, chybí specifická data ke kabině.
Olomoucký	C	Kontroluje tepelnou pohodu, při poruše mění autobus, uvádí servisní evidenci a ochranné nápoje. Současně tvrdí, že používání klimatizace v pracovním prostoru je na uvážení řidiče.	Dobrá provozní praxe, nutné vyjasnit odpovědnost.
Jihomoravský	C	KORDIS je s řidiči v kontaktu a kraj upravuje technické požadavky ve výběrových řízeních. Funkčnost klimatizace řidiče nyní nekontroluje; nabízí neformální působení a zapracování požadavků do budoucích soutěží.	Výrazný prostor pro konkrétní spolupráci s OSD.
Karlovarský	D	Uvádí 170 krajských CNG autobusů s klimatizací a požadavek řádné údržby. Pracovní podmínky ani kabinu samostatně nekontroluje a použití klimatizace označuje za rozhodnutí řidiče.	Technické předpoklady existují, kontrola řidiče chybí.
Vysočina	D	Smlouvy obsahují klimatickou pohodu ve vozidlech a možnost sankcí. Pracovněprávní podmínky ponechává výhradně na zaměstnavatelích.	Velmi stručná, bez konkrétního kroku k řidičům.
Liberecký	D	Kontroluje smluvní požadavky a technický stav vozidel. Ochranné nápoje, BOZP a podmínky klimatizace na pracovišti nekontroluje; odkazuje na zaměstnavatele, hygienu a inspekci práce.	Převážně kompetenční odpověď.
Pardubický	D	Standardy řeší klimatickou pohodu cestujících. Pracovní podmínky, ochranné nápoje, kabinu ani servis klimatizace řidiče kraj nekontroluje. Uvádí, že neobdržel podnět.	Bez konkrétního opatření pro řidiče.
Moravskoslezský	D	Na všech pět otázek odpověděl záporně: nekontroluje pracovní podmínky, nápoje, klimatizaci kabiny, servis ani neuplatňuje zvláštní opatření k podmínkám řidičů.	Nejpasivnější doručená odpověď.
Praha	E	K 30. 7. 2026 nebyla v poskytnutých podkladech odpověď.
Jihočeský	E	K 30. 7. 2026 nebyla v poskytnutých podkladech odpověď.
Zlínský	E	K 30. 7. 2026 nebyla v poskytnutých podkladech odpověď.

Co nařizuje zákon

Řízení autobusu je podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. zařazeno do třídy práce IIb. Právní předpis stanoví pravidla pro hodnocení zátěže teplem, ochranné nápoje a při překročení přípustných hodnot také režim práce a bezpečnostní přestávky. Rozhodná není jen venkovní teplota, ale odborně zjištěné mikroklimatické podmínky na pracovišti – tedy v kabině řidiče.

Odpovědnost za splnění těchto povinností má zaměstnavatel. Odbory mají právo stav bezpečnosti a ochrany zdraví při práci kontrolovat. OSD při své kontrolní činnosti BOZP proto rovněž sám provádí kontroly u dopravců, kde působí jeho základní organizace.

Co chce Odborový svaz dopravy prosadit?

OSD má připraven návrh jednotného standardu pro všechny kraje, který mimo jiné například obsahuje zahrnout stanoviště řidiče do požadavků na tepelnou pohodu; doložit předsezonní servis klimatizace; evidovat závady a dobu jejich odstranění; stanovit pravidla pro výměnu vozidla; školit řidiče a dispečery; chránit řidiče, kteří závadu nahlásí; a uplatňovat smluvní opatření obdobně jako při nefunkční klimatizaci pro cestující.

S konkrétními kroky je připraven seznámit kraje na letošním podzimním jednání u kulatého stolu s výsledkem zlepšení pracovních podmínek řidičů autobusů

OSD také provel vlastní šetření mezi řidiči, ze kterého jasně plyne – Vedro za volantem – klimatizace na papíře řidiče neochrání

Výsledky ankety mezi profesionálními řidiči ukazují, že pracovní podmínky během horkých dnů se u jednotlivých dopravců výrazně liší. Zatímco někde mají řidiči funkční klimatizaci, dostatek nápojů a vstřícný přístup zaměstnavatele, jinde tráví dlouhé směny v rozpálených vozidlech, čekají na opravy a během přestávek nemají k dispozici ani stín, vodu či odpovídající zázemí.

Do ankety se zapojili řidiči autobusů, kamionů, trolejbusů i tramvají. Odpovídali zaměstnanci městské a linkové dopravy, zájezdového provozu i nákladní dopravy. Přestože se jejich práce liší, v odpovědích se opakují velmi podobné problémy: dlouhé a nepravidelné směny, rozpálené kabiny, nedostatečně účinné chlazení, pomalé opravy a chybějící podmínky pro skutečný odpočinek.

Nejde přitom pouze o otázku pohodlí. Řidič odpovídá za bezpečnost cestujících, nákladu i ostatních účastníků provozu. Pracovat dlouhé hodiny v přehřáté kabině bez možnosti účinného ochlazení proto nelze považovat za běžnou součást léta.

Klimatizace je ve vozidle. Ale funguje?

Z odpovědí je patrné, že samotná informace o tom, zda má vozidlo klimatizaci, nevypovídá o skutečných pracovních podmínkách řidiče.

Řada vozidel klimatizací vybavena je, stále však existují autobusy, tramvaje a další vozidla, ve kterých klimatizace chybí. U části vozidel je navíc chlazení určeno pouze pro cestující nebo naopak pouze pro kabinu řidiče. Rozdílná je také jeho účinnost.

Řidiči popisují poddimenzované systémy, zanesené ventilační cesty, nedostatečnou údržbu nebo klimatizace, které sice formálně fungují, ale nedokážou kabinu během horkého dne skutečně ochladit. Problém bývá výraznější u starších vozidel, není však omezen pouze na ně.

U kamionové dopravy se ukazuje důležitost nezávislé klimatizace, která může pracovat i při vypnutém motoru. Ani ta ale není samozřejmostí a její provozní možnosti mohou být omezené. Řidiči, kteří během směny často vystupují kvůli nakládce, vykládce nebo zajištění nákladu, zároveň upozorňují na namáhavé přechody mezi rozpáleným venkovním prostředím a vychlazenou kabinou.

Závadu lze nahlásit, na opravu se ale čeká

Možnost nahlásit nefunkční klimatizaci nebo chladničku většinou existuje. Slabým místem je však následná reakce zaměstnavatele.

Někteří řidiči uvádějí, že oprava proběhne bez větších průtahů. Jiní čekají velmi dlouho nebo pokračují v provozu s vozidlem, jehož klimatizace nefunguje. Objevují se zkušenosti s vozidly označenými pouze cedulkou upozorňující na poruchu, aniž by byla závada bezodkladně odstraněna.

V některých případech se problém fakticky „vyřeší“ až změnou počasí. Takový přístup ale nelze považovat za nápravu pracovních podmínek.

Zaměstnavatel by neměl sledovat pouze to, zda klimatizace ve vozidle existuje. Musí pravidelně ověřovat také její skutečný výkon, údržbu a schopnost ochladit kabinu v reálném provozu.

Ochranné nápoje nejsou samozřejmostí

Odpovědi ukazují také výrazné rozdíly v poskytování ochranných nápojů. Někde zaměstnavatelé zajišťují vodu nebo jiné nápoje pravidelně, jinde je jejich množství omezené, distribuce začíná až po delším období veder nebo si řidiči musejí pitný režim zajistit sami.

Kritika nesměřuje pouze k množství. Řidiči upozorňují také na způsob distribuce. Nápoj dostupný v provozovně, kam se řidič během směny nedostane, jeho situaci neřeší. Stejně problematické je očekávání, že si řidič nabere zásobu na více pracovních dnů a bude ji vozit v rozpáleném vozidle.

Na všech konečných navíc není k dispozici pitná voda. Řidič přitom může během směny vystřídat více vozidel, linek a odstavných míst.

Ochranný nápoj by proto měl být dostupný po celou směnu a v místě, kde jej může řidič skutečně využít. Neměl by se stát opožděným nebo pouze formálním opatřením, které zaměstnavatel zavede až po opakovaných stížnostech.

Chladnička stále není běžným vybavením

Podobně rozdílná je situace u chladniček. Některá vozidla je mají a zařízení funguje bez problémů. V jiných chladnička chybí, je dlouhodobě mimo provoz nebo ji nahrazuje přenosný chladicí box.

Pokud chladnička ve vozidle není, na konečných často neexistuje spolehlivá náhrada. Řidič tak může mít vodu s sebou, ale během dlouhé letní směny ji nemá kde uchovat v přijatelné teplotě.

Některá náhradní řešení navíc produkují hluk a teplo přímo v prostoru řidiče. Formální splnění požadavku tak může pracovní prostředí paradoxně ještě zhoršit.

Přestávka v autobusu zaparkovaném na slunci není odpočinek

Velká část problému vzniká během čekání mezi spoji a bezpečnostních přestávek. Vozidla často stojí na přímém slunci nebo na rozpálených odstavných plochách bez zastřešení.

Pokud řidič nemá k dispozici odpočinkovou místnost, tráví přestávku ve vozidle, které se velmi rychle zahřívá. Klimatizaci přitom mnohdy není možné používat bez nastartovaného motoru. Někteří řidiči popisují také tlak na omezování volnoběhu kvůli spotřebě pohonných hmot.

Výsledkem je situace, kdy má řidič povinnou přestávku, ale nemá vytvořené podmínky pro skutečný odpočinek. V některých místech chybí nejen stín a klimatizovaná místnost, ale také pitná voda nebo toaleta.

Přestávka strávená v rozpálené kabině na asfaltové ploše rozhodně neplní svůj účel.

Teploty v kabinách dosahují extrémních hodnot

Řidiči uvádějí velmi vysoké teploty v kabinách. Nejde pouze o subjektivní pocit nepohodlí. V některých vozidlech se prostor řidiče zahřívá natolik, že přestává být přijatelným pracovním prostředím. Jeden z řidičů dokonce popsal poškození mobilního telefonu vlivem horka.

Situaci mohou dále zhoršit technické závady. Vedle nefunkční klimatizace se objevují například problémy s topením, které zůstává zapnuté i během horkého dne.

Řidič však často nemá jinou možnost než se s vozidlem vydat na linku a dokončit přidělenou směnu.

Dresscode musí reagovat na počasí

U řady dopravců platí předepsané pracovní oblečení. Kraťasy nebo sukně jsou často povoleny, neplatí to však všude a někde nejsou pravidla dostatečně jasná.

Ani během mimořádně horkých dnů nemusí automaticky docházet k uvolnění dresscodu. Řidiči tak mohou mít k dispozici klimatizované vozidlo pouze podle evidence, ve skutečnosti však pracují v přehřáté kabině a současně musejí dodržovat běžná pravidla oblékání.

Požadavek na jednotný a reprezentativní vzhled zaměstnanců je pochopitelný. Nesmí ale mít přednost před zdravím a bezpečnými pracovními podmínkami.

Rozhoduje přístup zaměstnavatele i aktivita odborů

Anketa ukazuje, že dobrá praxe existuje. Někteří zaměstnavatelé technické problémy řeší, poskytují nápoje a snaží se pracovní podmínky přizpůsobit počasí. Jinde se zaměstnanci zlepšení dočkají až po opakovaném upozorňování nebo tlaku odborové organizace.

Právě zde se potvrzuje význam odborů na pracovišti. Nestačí čekat, zda zaměstnavatel problém zaznamená sám. Je nutné systematicky sbírat podněty řidičů, požadovat konkrétní nápravná opatření a kontrolovat, zda byla skutečně provedena.

Co je potřeba změnit

Z odpovědí řidičů vyplývá několik základních požadavků:

• kontrolovat klimatizace ještě před začátkem letní sezony a ověřovat jejich skutečnou účinnost,
• závady odstraňovat bez zbytečných průtahů a do opravy přidělit řidiči jiné vozidlo,
• vybavovat vozidla nezávislou klimatizací použitelnou také během čekání a přestávek,
• zajistit ochranné nápoje v dostatečném množství a přímo na místech dostupných řidičům,
• vybavit vozidla funkčními chladničkami nebo zajistit spolehlivou náhradu,
• vytvářet na konečných zastíněná nebo klimatizovaná místa pro odpočinek,
• zajistit dostupnost pitné vody a hygienického zázemí,
• automaticky přizpůsobovat pracovní oděv období mimořádného horka,
• evidovat teploty v kabinách a přijímat opatření podle skutečných podmínek, nikoliv pouze podle údajů o výbavě vozidla.

Ochrana před horkem není zaměstnanecký benefit

Z odpovědí převládá názor, že současné letní pracovní podmínky nejsou dostatečné. Neplatí to u všech dopravců ani na každém pracovišti. Příklady dobré praxe ale nemohou zakrýt problémy tam, kde se stále jezdí s nefunkční klimatizací, bez dostatku vody a bez možnosti odpočinout si mimo rozpálené vozidlo.

Funkční klimatizace, pitný režim, chladnička a odpovídající zázemí nejsou nadstandard ani odměna. Jsou základními předpoklady bezpečné práce profesionálního řidiče.

Řidič není součást vozidla, která musí něco vydržet. Je to člověk, který během celé směny odpovídá za bezpečnou dopravu ostatních. Tomu musí odpovídat také jeho pracovní podmínky.

PŘÍLOHY:

Dotaz pro kraje

Odpovědi krajů

Moravskoslezský kraj: pracovní podmínky řidičů nejsou součástí běžných kontrol

Moravskoslezský kraj zaslal Odborovému svazu dopravy své stanovisko, které označil jako neveřejné. Z tohoto důvodu respektujeme jeho klasifikaci a nezveřejňujeme původní dokument, osobní ani spisové údaje či doslovné citace. Veřejnosti však můžeme představit obecné závěry, které z obdrženého vyjádření vyplývají.

Pracovní podmínky řidičů během vysokých letních teplot nejsou oblastí, kterou by Moravskoslezský kraj v rámci běžných kontrol veřejné linkové dopravy samostatně prověřoval. Kontroly kraje se nezaměřují na zajištění ochranných nápojů, skutečnou funkčnost klimatizace v kabině řidiče ani na pravidelnost jejího servisu a údržby.

Tyto otázky kraj považuje především za odpovědnost zaměstnavatelů a příslušných orgánů dohledu nad pracovněprávními podmínkami a bezpečností práce. Pro případ nedostatků v této oblasti nemá kraj nastaven zvláštní kontrolní nebo sankční mechanismus vůči dopravcům.